Pěstování hub v pařezu

Pokud nám zůstává na zahradě pařez, kterého se nechceme ihned zbavovat, můžeme z něho mít i užitek. Například můžeme do pařezu nasadit jedlé dřevokazné houby. Pokud je to ideálně vyšší kmínek z pokáceného stromu, naočkujeme do něj násadu jedlých hub, jako jsou například: Penízovku sametonohou, Jidášovo ucho, Shiitake , či Hlívu ústřičnou. Pokud se nám houby uchytí, budeme moci sklízet plodnice.

hlíva v lese
Pěstování hlívy

Hlívu ústřičnou je možné pěstovat na pařezech po zdravých stromech, z kterých je to například topol, osika, dub, olše, bříza a rovněž ovocné dřeviny. Na dřevě jehličnanů zase můžeme vysadit například hlívu holubí. Vlastně tak využijeme schopnosti hub rozkládat dřevo.

rostoucí hlíva na pařezu
Kolíčková sadba

Pařezy na pěstování hub se očkují násadou hub ideálně na jaře, v měsících duben a květen. Pokud zajistíme houbám dobré podmínky k růstu, můžeme je zkusit naočkovat i později. Do pařezů se obvykle nasazuje takzvaná kolíčková sadba, což jsou vlastně dřevěné kolíčky, které jsou prorostlé myceliem houby. Tyto dřevěné kolíčky se vtlačí do otvorů v průměru asi deset až patnáct milimetrů. Otvory jsou potom vyvrtané do pařezu v hloubce okolo dvaceti milimetrů na seříznuté ploše stromu.


Zrnitá sadba

 Také je možné nařezat po obvodu pařezu do jeho dřeva klínky a do těchto míst nasadit takzvanou zrnitou sadbu. V tomto případě se jedná o zrna pšenice, která jsou prorostlá myceliem hlívy. Vyříznuté klínky potom vložíme zpět na své místo a připevníme je k pařezu hřebíkem, aby zrnka pšenice nevypadala. Pařez průběžně vlhčíme a pro dobré prorůstání podhoubí jej překryjeme ještě fólií. Po té už pouze čekáme, zda se sadba hlívy uchytí. Jako další způsob výsadby hub můžeme použít prkénko, které si připravíme ve vlhku a tmě tak, že jej posypeme zakoupeným substrátem s myceliem požadovaných hub. Po dvou až třech měsících nám houba proroste dřevem prkénka. Tuto sadbu potom položíme na pařez a přihrneme zeminou.